Mnoho jeho držitelů si tak dopřálo štědré Vánoce, nicméně jeden muž se díky tomuto závratnému skoku údajně propracoval až na úplný vrchol žebříčku nejbohatších lidí planety.
Touto osobou se přitom měl stát široké veřejnosti prakticky neznámý padesátník Chris Larsen, spoluzakladatel společnosti, jež za kryptoměnou stojí.
- prečítajte si: Do jakých kryptoměn investovat právě teď? Očima expertů
Kdo ve skutečnosti je tento dle mnohých technologický génius?
Jak jej napadlo ripple stvořit? A je to s jeho vzestupem mezi miliardářskou elitu opravdu tak horké?
Byla to blesková zpráva, která strhla ohromnou davovou diskuzi. A jak v posledních letech bývá zvykem, přišla z Twitteru, u nás často přehlížené, nicméně v zahraničí extrémně populární sociální sítě.
Čtvrtého lednového dne na ní totiž spoluzakladatel společnosti BitFury, zabývající se těžbou kryptoměn, George Kikvadze zveřejnil svůj odhad, na jehož základě se jistý Chris Larsen, spoluzakladatel finanční společnosti Ripple Labs měl stát nejbohatším mužem planety a sesadit tak z pomyslného trůnu majitele Amazonu Jeffa Bezose.
Kikvadze svůj propočet trochu nejasně opíral o odhadovanou tržní kapitalizaci ripplu ve výši 320 miliard USD, přičemž tvrdil, že Larsenův vlastnický podíl v Ripple Labs spolu s osobním vlastnictvím velkého množství kusů této kryptoměny z něj činí muže s majetkem přesahujícím 90 miliard USD.
Jeden krátký tweet pro Kikvadzeho, ale velká debata pro lidstvo, tedy alespoň pro média, která podobné žebříčky sledují. Internet tak byl brzy plný zcela jiných kalkulací, které tu původní zavrhovaly, popřípadě alespoň „zpřesňovaly“. Ať tak či onak, Larsen se stal přes noc celebritou.
Rodák z Kalifornie
Dříve však než přikročíme k alespoň ilustrativnímu nástinu celé pře, bylo by jistě nabíledni si osobu, o níž se mluví, alespoň krátce představit.
Slavný spoluzakladatel a tvůrce ripplu sice není ve světě financí a technologií žádným tuctovým činitelem, nicméně pozornosti vnějšího světa mimo IT bublinu prozatím vcelku unikal.
Ripple Labs přitom nebyl jeho prvním velkým finančním projektem, který si získal oblibu zákazníků. Narozen v Kalifornii do rodiny leteckého technika, začal Larsen svoji kariéru jako účetní v dobře známém Chevronu, což mu umožnilo cestovat po světě.
Brzy po absolvování univerzity ve Stanfordu však dobře placené, ale nudné pracovní místo opustil a spolu s dalšími kolegy se vrhnul do byznysu s hypotékami.
Skupina si totiž všimla, že tento prozatím uniká moderním technologiím a rozhodla se jej dostat na internet. Psala se 90. léta a nadšení vedoucí k nešťastné „dotcom bubble“ bylo přímo nakažlivé.
Výsledem Larsenovy píle se přitom stala u nás neznámá společnost E-Loan. Ta umožňovala americkým zákazníkům vyhledat si nejlepší možné nastavení hypotéky z pohodlí domova na internetu a to bez poplatku brokerovi za zprostředkování.
Peer-to-peer půjčky
Její obliba přitom rychle rostla a zájem o ni projevili i velcí hráči technologického odvětví, z nichž u mladých zakladatelů uspělo Yahoo. Toto spojení Larsenovi vyneslo malé jmění a on se tak vzápětí pustil do dalšího projektu – firmy Prosper Marketplace, jež jako jedna z prvních vůbec nabízela tzv. peer-to-peer půjčky.
V jejich rámci si tak dlužníci i věřitelé na velice jednoduché platformě určili vzájemné podmínky a celou záležitost tak vyřídili rychleji a levněji než se zapojením tradičních bankovních domů.
To se však již psal rok 2012 a Larsen se vrhl do projektu svého života, když dal vzniknout Open Coinu, který se vzápětí přejmenoval na Ripple Labs.
Start-up se vrhnul na vytváření zcela nového platebního protokolu umožňujícího instantní, spolehlivé a bezpečné posílání prostředků mezi dvěma subjekty. Z původního nápadu se následně stal ripple, kryptoměna, která se hned po bitcoinu těší druhé nevětší tržní kapitalizaci.
Trocha počtů
A právě vstup do světa digitálních peněz měl v lednu 2018 z Larsena učinit nejbohatšího muže světa. Se zveřejním zprávy se však objevila velká řada kritiků, kteří toto prvenství zpochybňovali.
Dáme-li stranou ty, kteří kryptoměny ze zásady neuznávají jako plnohodnotné aktivum, pak nám zbude poměrně různorodá skupina novinářů a analytiků. Ti se totiž povětšinou ve svých závěrech poměrně zásadně liší a jejich schopnost dobrat se jednotného závěru je mizivá.
Tak například hojně citovaný článek Laury Shin z Forbesu přiřkl Larsenovi jmění ve výši 37,3 miliardy USD a pasoval ho tak na 15. nejbohatšího Američana. Web Abrition.com pak kontroval s výpočtem 59,9 miliard USD, čímž měl spolutvůrce ripplu předběhnout Larryho Ellisona z Googlu.
K podobným (i když trochu méně bombastickým) závěrům došel i server ValueWalk.com, který na jeho hlavu pověsil cenovku 51 miliard USD. Vycházel přitom z Larsenova údajně až 17% podílu ve společnosti Ripple Labs, která je sama držitelem cca 62 % všech ripplů.
Podnikatel pak sám má navíc vlastnit ohromné množstvo Ripple v odhadované hodnotě až 18,7 miliard USD
Samozřejmě se ve své podstatě jedná pouze o čistě akademickou diskuzi, jejíž detaily nejsou úplně podstatné.
Zmiňme navíc, že hodnota ripplu se bleskově mění každou minutou a tak jakákoli kalkulace v době svého zveřejnění je vlastně již neaktuální, nemluvě o tom, že společnost Ripple Labs je financována z veture kapitálu a její přesná hodnota se proto rovněž hůře odhaduje.
Pro nás je tedy stěžejní, že se Larsen jako první podnikatel v oblasti kryptoměn byl schopen propracovat mezi miliardářskou elitu.
Jeho růst přitom může dále pokračovat, neboť firma ohlásila velice slibnou spolupráci s japonskými a korejskými bankami na novém mezistátním platebním systému.
