Kritika není nikdy příjemná a většinou na ni reagujeme agresivně nebo se začneme obhajovat. Kritika ale může být i užitečná. Stačí pozorně poslouchat a rozlišit klíčové informace.
1. Rozlišujte, čím se zabývat
Kritika je slyšet ze všech stran: v práci od šéfa, kolegů, doma od partnera, dětí, rodiny, slýcháme ji od přátel, z médií.
Ale dříve nebo později toho budete mít dost, a proto je třeba začít rozlišovat, o jaký typ informace jde. Jde o zpětnou vazbu od šéfa, o drb od pomstychtivé kolegyně, o názor zkušeného kolegy nebo o výlev vyčerpané matky.
První krok je začít rozlišovat, čím z toho se budeme zaobírat a co hodíme za hlavu. Smysl má poslouchat jen kritiku od osoby, se kterou máme blízký vztah, kritiku, která je konstruktivní a podnětná. Jen taková kritika nás posune dopředu. Vše ostatní ignorujte.
2. Pozorně naslouchejte
Mozek rozdílně zpracovává pozitivní a negativní informace. V mozku existují rozdílné okruhy pro negativní a pozitivní informace, a proto na negativní stimuly reagujeme citlivěji.
Mozek má také tendenci neutrální informace zpracovávat jako záporné sdělení. Proto když slyšíte kritiku, máte tendenci reagovat buď agresivně, nebo se začít obhajovat. Přerušte tento návyk a místo toho naslouchejte. Co ten druhý říká? Vyčítá vám? Uráží vás? Mluví si sám pro sebe?
Zbystřete v situacích kdy:
1. kritik pořádně nezná svou oběť
2. kritika postrádá argumenty a fakta
V takových situacích slova, která říká, obvykle neplatí o vás, ale o něm. Tudíž jakákoliv reakce je zbytečná.
3. Doptávejte se na detaily
Kritika je sice nepříjemná, ale když je podnětná, může nám pomoct zlepšit se v práci, změnit chování, upevnit vztahy. Je účinnější doptávat se na konkrétnosti. Co přesně tím kolega myslel, když říká, že jste podcenili přípravu? Co jste měli udělat lépe? Proč vám to přátelé vytýkají?
Odpovědi typu: “Je to odbyté.” nebo “Jste tu už dost dlouho, to byste měl vědět.” jsou nekonkrétní a bezúčelné. Chtějte konkrétní odpověď, aby vám bylo jasně řečeno, v čem vidí problém. Jen tak lze mít z kritiky prospěch. A také tím předejdete možnosti, aby se situace vystupňovala v hádku.
4. Otevřete se sebekritice
Je-li kritika oprávněná, chybu přiznejte. Věc se vám prostě nepovedla, a to se stává, je to normální. Ukažte, že o tom víte. Sebekritika je známka vyzrálosti. Ukažte, že umíte kritiku přijmout, že umíte být sebekritičtí. Jen tak budete hodnotným partnerem, přítelem, zaměstnancem.
AK SA TI ČLÁNOK PÁČIL, ZDIEĽAJ HO S PRIATEĽMI ?
- Autor: Jan Patrman
- Zdroj: www.janpatrman.cz